Už jsme se zmínila, že miluju dýni?
A zmínila jsem se, že bych ji jedla pořád? Od rána do večera?
Nebudu lhát, kdybych si měla vybrat mé nejoblíbenější jídlo, připravené právě z tého kouzelné podzimní zeleniny, bylo by to vcelku trapné a až moc jednoduché. Miluji ji jen tak samotnou, krásně do sladka upečenou. Jenže, takovou se mi podaří připravit tak 1 maximálně 2x v sezóně. Nevím proč, nejspíš si nekupuju nejzralejší, nenechám je možná dostatečnou dobu ve špajzu, možná to má co dočinění s pečením, ale na to bych nevsázela, vzhledem k tomu, že ji pokaždé připravuji stejně = nakrájenou, na pečícím papíře pečenou 25 minut na 250°C.
Takže když jí ochutnám a zjistím, že není sladká dle mého gusta, přichází dilema, jak s ní naložím dál. Udělám si rýži? Nechám si ji do ranní kaše? Nebo ji smíchám s pár dalšími ingrediencemi a hodím znova do trouby a počkám, co z toho vyleze?
Rozhodla jsem se pro třetí způsob. Jednak protože už jsem ji ochutila skořicí, perníkovým kořením a lžící javorového sirupu, a jednak proto že se mi rozbil ruční mixér a moje osoba je moc líná použít stolní mixér, který pak musím zdlouhavě mýt.
A tak jsem tedy postupovala takto:
Ingredience:
1 střední dýně hokkaido
(+ javorový sirup, skořice) nemusí být
350g špaldové mouky
1 prášek do pečiva
2 odměrky vanilkového protein
+1,5 hrnku vody
/nebo jogurt/pudink/
+1,5 hrnku vody
/nebo jogurt/pudink/
1 lžička skořice
2 lžičky perníkového koření
sladidlo dle chuti (používám sladící kapičky nebo sirupy)
2-3 hrnky tekutiny (používám vodu)
+ rozinky/ čokoláda/ vlašské ořechy
Dýni jsem si pořádně houbičkou omyla, vydlabala, nakrájela a pekla klasicky 25 minut na 250°C.
Ihned horkou jsem ji rozmačkala vidličkou, a přidala javorový sirup a skořici. Tento krok však můžete vynechat.
Protein jsem si v misce smíchala s vodou a vytvořila kašovitou/pudinkovou konzistenci a dosladila. Zde musí každý použít, co a kolik má rád.
Mouku s práškem do pečiva a kořením jsem si smísila v misce a následně pořádně promíchala s vodou (rostlinném mlékem). Nakonec jsem jen přidala pyré z dýně a nechala pár minutek odležet, zatímco se mi trouba nahřívala na 180°C.
Rozhodně doporučuji přidat rozinky nebo čokoládu, dodají tomu skvělou chuť. Bohužel jsem nic takového po ruce neměla, tak jsem použila sladké želé, které má rodina ráda.
Pečeme hodinu. Nelekněte se, buchta nebude klasicky propečená, jelikož "pudink" z proteinu je dost mokrý, takže dodá vláčnost. Přesto na výsledku se nic nezkazí.
Výsledný produkt chutná hezky po dýni a směsi koření, které dodá pěkně štiplavou chuť.